Velkoobchodní systém
Návrat ke kořenům
25.08.2022
Pískovny jsou narvané k prasknutí, všichni zaváží nesmyslně na velké vzdálenosti, krmí se, jak to jen jde a z kaprařiny už se stala jen nesmyslná honba za kilogramy. Tohle prostě není můj styl. Pomalu od tohoto začínám utíkat. Nebaví mě se s někým pořád na internetu dohadovat, řešit žabomyší války, kolik, který kapr měl kilogramů, kdo komu seděl na fleku atd... Soudržnost mezi kapraři se pomalu, ale jistě vytrácí. Nevím kam až tohle vše dokáže zajít.
Já se tak trochu vracím ke starému stylu kaprařiny. Zjistil jsem, že spousty rybářů často ani nepřemýšlí o tom kolik a co vlastně do vody sypou, v dnešní době levných krmných koulí už je to tolik nepálí. Musí si však uvědomit, že v letních vedrech, kdy je ve vodě opravdu málo kyslíku se ryby prostě tolik, a hlavně tak často nekrmí. Přál bych jim vidět, jak to vypadá pod vodou po několika dnech na jejich krmných místech, pokud kapři moc nekomunikují. Zvláště pokud se na jednom lovném místě točí třeba dva měsíce různí rybáři. Někdy to je opravdu humus pod vodou vidět netknuté koule jak v podstatě plesnivý. Takto se dokáží odrovnat lovná místa i na měsíc.
To byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátil se na jeden malý revír, který není moc navštěvovaný a je zde opravdu velmi těžké dostat rybu vůbec z vody. Obhlídnul jsem pár míst kam sem s taťkou kdysi chodíval, fleky naprosto nepřístupné, všude ve vodě popadané stromy, krásná stulíková pole. No moc ideálně pro rybáře to nevypadalo, ale proč to nezkusit. Rád překonávám výzvy. Domluvil sem se kamarádem Jirkou a několikrát si na vodu vyrazili na lodi abychom si zmapovali, co na nás může v této vodě čekat. Navařili jsem si ke kuličkám trochu kukuřice, pšenice, přidali naložený tygří ořech a řekli jsme si jdeme do toho. Budeme prostě zkoušet přelstít místní kapří frajery….
Střídmé krmení jen tak rukou pod břehem a absolutní klid na břehu nás odměnil několika krásnými kousky a byl korunován jedním z místních „monster“, který nás povozil přes půl hodiny po revíru.
PS: a ten klid u vody byl prostě k nezaplacení.
Jenda Vala a Jiřík Rykr
